Konečně tu máme DDT ("důležitý den T", kde T má původ v německém slově Tag). "Freeppies jsou tady, Freeppies jsou tady!," ozývá se všude kolem nás, jak společnost zachvacuje panika. Co to však je? Kdo to však je? Co je cílem? Kdo je cílem? Co to bude stát? Kdo to zaplatí? Proč? Je Bůh? Takové otázky jsou dnes na denním pořádku a my se zde pokusíme na ně odpovědět, pokud možno na všechny. Zbývá jediné - zjistit, jak na to...
... a jak jinak začít, než s příjemnou procházkou rodným jazykem.
"Mistře, Mistře," (ptá se, překvapivě, žák, překvapivě, Mistra), "co jsou to ti Freeppies?"
Tohle je pochopitelně základní slohová chyba. Nemůžete přece začít příslibem něčeho ve stylu bulvárního žurnalistického článku polozpitého redaktora, předčasně zesnulého Franty Dnes, a z ničeho nic přepnout do povídkového módu. To je sice na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu také velmi chabý argument pro naivního začínajícího autora, který má ještě dosti elánu vzdorovat zaběhlým slohovým konvencím a dobrému vkusu a pokouší se prosadit si svou... i navzdory zaběhlým slohovým konvencím a dobrému vkusu... (je to vůl).
... navíc u zaběhlých slohových konvencí pak takový autor pochopitelně doufá, že se zaběhly natolik daleko, aby už nikdy nenašly cestu nazpět a nedaly mu jednu přes prsty... (-||-)
Takže tedy (vynucuje si naivní autor):
"Mistře, Mistře," (ptá se, překvapivě, žák, překvapivě, Mistra), "co jsou to ti Freeppies?"
... ano, je to slohová chyba, víme...
Mistr je otázkou překvapivě překvapen a překvapeně se pokouší o inteligentní odpověď, kterou by mohl žáka překvapit, což je v tuto chvíli jediný možný způsob, jakým si u něj bude schopen udržet autoritu, která spočívá prostě v tom, že mu žák vše slepě věří (k čemuž může dojít jenom proto, že je pokaždé překvapen autoritou svého Mistra)."Freeppies jsou všechno jiné, než to, co ve skutečnosti jsou," praví Mistr, jako pravý mistr. "Jsou vším, čím nejsou, což je přesně to, čím ve skutečnosti jsou. Ukážu ti to na příkladu."
... a překvapen chytrostí své odpovědi osvětluje žákovi krůček po krůčku to, čemu sám nerozumí... a žák ohromen chytrostí odpovědi svého Mistra naslouchá autoritě...
"Rozhlédni se kolem sebe. Vše, co vidíš jsou Freeppies, a to přesto, že to tak nevypadá. Například támhleten pán u toho plotu si právě užívá svobodného vylučování - FreePiss, trafikant opodál spokojeně prodává nezávislý tisk - FreePress a po tváři tě šimrá nezkrocený vánek - FreeBreeze. Takhle to začíná... vždycky.
Budu ti vyprávět příběh o zemi, jejíž jméno si dnes již nikdo nepamatuje. To jméno lidé zapomněli, protože **** nechtěli/y, aby se někdy opakovaly události, které však znovu jistojistě přijdou. Za ty události můžou Freeppies, Freeppies jsou vše. Pochopitelně tedy krom toho, co jsou... Nyní žiješ v zemi, kterou pomalu zachvacuje šílenství v podobě hnutí, o němž lidé nemají ani tušení, ale které je reálné. Evidenci podporující toto tvrzení nalezneš kam se jen podíváš. Ale abych nepředbíhal...
Je to tak, začátky bývají nudné a monotónní a nejinak tomu bylo i onehdy. Věci se daly do pohybu díky lidem, kteří měli nadbytek času na přemýšlení a přišli s tím, že by bylo dobré se osvobodit od všedních realit běžného dne. Myšlenka osvobození sebe sama - FreeMees - posléze nabyla konkrétnější podoby po rozlišení programů na osvobození věcí - FreeThings - a myšlenek - FreeThinks.
Nápad převzali na chvíli organizované anarchistické skupiny snažící se navrátit do společnosti chaos prostřednictvím organizované kampaně za zrušení povinných daní a poplatků - FreeFees. Jejich snaha skončila nezdarem, převážně asi proto, že jejich organizované struktury se obrátily v chaos dříve, než se staly natolik organizovanými, aby dokázaly obrátit v chaos tehdejší daňový systém. Daňový systém tehdejší doby byl totiž ve své podstatě již sám o sobě chaosem, avšak natolik organizovaným, až se smazávaly hranice mezi řádem a chaosem natolik, že se oba staly identickými, což tehdejším státním úředníkům nikterak nevadilo, zato u anarchistů vedlo k fatální ztrátě všech iluzí.
Věci se daly do pohybu, když si této undergroundové aktivity všimly oči státu. První nesmělé krůčky podnikla tehdejší vládnoucí strana, která se pokoušela zvýšit svou popularitu volným prodejem starých armádních strojů široké veřejnosti v kampani FreeMigs. Následujícími volbami se pak nesla hesla jako FreePapers (vyřízení všech dokladů zdarma pro všechny - což sice nezvýšilo oblibu strany u voličů, zato zvýšilo prestiž země v očích všech ilegálních imigrantů, a to i těch potenciálních), případně FreePrays (snaha křesťanské strany upoutat tím, že se bude za občany zdarma modlit byla znehodnocena ostrým vystoupením církve, která argumentovala tím, že poskytování takových služeb je zasahování do jejích kompetencí a tudíž střet zájmů, což byla asi pravda... a nebo lež, kdo ví...).
Státní angažmá dodalo celé ideji rychlý rozjezd, začaly se objevovat desítky iniciativ ze všech různých stran - sprejeři (FreeSprays), programátoři (FreePings, FreeBeeps, FreePeers), zubaři (FreeTeeth), nostalgičtí příznivci generace lásky (FreeKiss) či invenční sekta existenciálních filosofů (FreeFrees).
Kuriozitou tohoto období pak byl asi případ skupiny FreePies, která se snažila ukázat, že koláče je možné získat i bez práce. Skupina zanikla po policejní akci, při níž bylo odhaleno její napojení na jistý zlodějský gang, jehož ideologie šíření univerzálních klíčů - FreeKeys - se stala pro FreePies základním výrobním prostředkem.
Jistá byla tehdy jedna věc... spustil se proces, který nešlo zastavit.
Dokonce i jedno z největších ekologických hnutí podlehlo a přejmenovalo se na FreePeace a pilně bojovalo za práva oveček - FreeSheeps a prasátek - FreePigs a později rozšířili repertoár i o včelky - FreeBees. Proti nim záhy zase vystoupili velkochovatelé a majitelé jatek s kampaní za volnou dostupnost masa pro všechny - FreeMeat's. Tvrdá odvetná akce na sebe nenechala dlouho čekat a tak tu byla kampaň za hrách - FreePeas, fazole - FreeBeans, hrušky - FreePears. Trochu pozadu, ale přece, se zapojili i Vesmírní lidé s agitkou za rovnoprávnost a svobodné zacházení se stromy - FreeTrees, následovaní neznámou sektou propagující uzákonění ústavních svobod pro zesnulé lední medvědy - FreeBears."
Rušivá vložka: tímto chceme oznámit, že skutečně nikdo, ani Mistr, netuší, proč si ona neznámá sekta vybrala z celého možného spektra působnosti právě mrtvé lední medvědy. Možná to bylo z toho důvodu, že se jim to rýmovalo...
"Ekonomicky z celého toho cirkusu využily konglomeráty světových mlékáren s reklamní akcí na levný sýr, který si mohl dovolit každý - FreeCheese. Největší stěhování kapitálových trhů však přišlo až v momentě, kdy pivovary začaly vařit luxusní piva s nálepkou FreeBeers, ovšem za dvojnásobné ceny.
Ministerstvo vnitra také nezůstalo stranou a zapojilo policejní síly do iniciativy za bezplatnou nakládačku pro kohokoli - FreeBeats.
Pouliční šum donesl zprávy o kataklyzmatických událostech i do státních věznic (a možná i soukromých a tajných věznich jiných zemí, o kterých nikdo nikdy neslyšel, protože byly prostě tajné...), načež se jejich obyvatelé začali vehementně domáhat propuštění pod heslem Free-Please (což pochopitělně v případě věznic tajných nevíme, protože byly tak tajné).
Druhá rušivá vložka: všimněte si, jaký je Mistr při vyprávění šikovný, když dokáže převyprávět i text v závorkách...
Jak tomu na světě bývá, společenské dění je vždy reflektováno v historii kultury a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Počáteční nadšení z volně přístupných divadelních her - FreePlays - a jiných kulturních "kusů" - FreePieces, postupně přešlo ve frustraci, která vyvrcholila zcela nečekanou událostí emancipace dudáckých odborových svazů na dudáckém festivalu FreePipes, dožadujících se nezávislosti na obecné kulturní scéně. Radikální frakce emancipačního procesu vešla do dějin jako teroristická organizace FreePipers sdružující velmi bojovné dudáky. Shodou okolností pod stejným názvem působil i spolek svobodných kuřáků dýmek - FreePipers, jehož činnost byla po konsensu jejích předních členů ukončena a to hlavně následkem nesčetných policejních razií vedených ve jménu boje proti extremistickým dudákům - FreePipers. Ne, že by se členům kuřáckého spolku FreePipers nezamlouvala publicita, které se těšili ve FreePressu, spíše jim dle mnohých vadilo, že jim byly pokaždé nádavkem vnuceny služby poskytované v rámci kampaně FreeBeats.
Tak takhle to asi nějak celé bylo... Vše nakonec doslova podělala kampaň venčitelů psů, kterým se nelíbila vyhláška zakazující nechávat psí potřeby ležet volně na ulici. Masivní nátlaková akce FreeSh**s pak přinesla každému... Úplné. A to doslova. Tím to celé skončilo, nakonec to měli všichni.
A to jsou tedy asi Freeppies..."
Žák tiše stál v němém úžasu. Mistr se v úžasu pozastavoval nad úžasem žáka. Nešlo mu na mysl, jak může být někdo natolik uchvácen tím, co si pravděpodobně vycucal z prstu. Pravděpodobně to tak bylo, jistý si však nebyl, protože ohromení žáka se přeneslo i na něj. A tak tam tupě stál, pochyboval sám nad sebou a přemýšlel, jestli existuje Bůh, co je to Proč a kde jsou ti Freeppies...
[*] - V podstatě ani Mistr, ani nikdo jiný neví, kdo nechtěl dopustit, aby si kdokoli zapamatoval jméno země, na kterou se zapomnělo. Byly sice vedeny dlouhé filosofické debaty týkající se potřeby pamatovat s zapomenuté věci, ale pokaždé skončily remízou obou znepřátelených táborů, z nichž jedni tvrdili, že taková věc není možná a druzí, že by možná byla možná, ale rozhodně není potřebná. Vzhledem k podezřelému intelektuálnímu zájmu obou znepřátelených skupin se na obě brzy zapomnělo a s nimi byli pochopitelně zapomenuti i ti, kteří tak důsledně pamatovali na to, abychom vše zapomněli. Z tohoto zapomnění pak také vyplývá následná neznalost gramaticky správného i/y ve shodě podmětu s přísudkem...
Reakční doplatek: Mistr i žák nám mohou být ukradení, co je důležité pro nás, obyčejné lidi, je fakt, že FreakFest kolem FreekPies poznamenal personál jedné plzeňské čajovny natolik, že se rozhodli zavést speciální službu - FreeTeas. Vzhledem k významu Freeppies však není možné si takový čaj objednat, protože takový dodaný čaj by byl tím, čím by byl, což je nutně spor... QED.